Za pozornost stojí například silně ohrožený starček poříční, který byl v CHKO Soutok pozorován v roce 2025.  Letošní letní aspekt potvrdil další lokalitu této krásné statné byliny. Je druhem vlhčích vysokobylinných stanovišť říčních niv. Dospělé rostliny dokážou v porostu dobře obstát, slabým místem je ale obnova populace. Nové semenáčky se prosazují jen obtížně.

Ve stojatých vodách se pak vznáší drobnička bezkořenná, naše nejmenší cévnatá rostlina. Tento rostlinný trpaslík měří jen několik milimetrů, přesto dokáže na vodní hladině vytvářet rozsáhlé souvislé porosty. Zimu přečkává pomocí specializovaných pupenů (turionů), které klesají do hlubších, nepromrzajících vrstev vody. Na přiložené fotografii můžeme vidět hned několik druhů vodních rostlin, mezi nimi i tuto nenápadnou miniaturu stojatých vod, slepých kanalů.

Ještě jiný svět představují obnažená dna, která se po poklesu vody stávají útočištěm celé řady vzácných a často velmi nenápadných druhů. Při letošním průzkumu byly zaznamenány další lokality s druhy jako šáchor Micheliův a bahenka šášinovitá. Na známých lokalitách navíc v početnějších populacích, než v minulém roce.

Velkou radost pak udělal merlík slanomilný, který byl zaznamenán v jižní části území. V mapovacím poli byl jeho výskyt dosud doložen jen starším, velmi obecně lokalizovaným údajem z okolí Lanžhota. Letošní nález tak představuje cenné zpřesnění jeho výskytu v území.

A jak se dařilo kriticky ohroženému plaménku celolistému? Našli jsme ho na stejných místech jako v loňském roce. Vykvetl a vytvořil semena, kvůli suchu však dorostl menší výšky a pro jeho šíření by bylo potřeba pravidelných záplav, přinejmenším přeplavení louky, na které se vyskytuje.

Krajina Soutoku sice vypadá jako fádní rovina, ale rozdíl i pouhých desítek centimetrů v mikroreliéfu a množství vláhy určují, jaké rostliny se zde objeví. To dohromady vytváří mozaiku, která patří k nejcennějším součástem zdejší krajiny.